Na tuto otázku, můžeme odpovědět laicky, že jde o soudní řízení, ve kterém se dlužník (fyzická či právnická osoba/firma), může částečně nebo úplně zbavit svých dluhů.
Pokud na otázku "Co to je insolvence?" odpovíme z právního hlediska, jde o platební neschopnost - úpadek, tedy neschopnost dlužníka splácet své dluhy řádně a včas.
Insolvenční rejstřík je informační systém, pomocí kterého se doručují rozhodnutí a jiné písemnosti v rámci insolvenčního řízení.
Jde o hlavní komunikační nástroj insolvenčního soudu.
Soud ve většině případů komunikuje POUZE pomocí tohoto elektronického rejstříku a je na vás, abyste si zveřejňené informace sami hlídali.
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, neboli insolvenční zákon.
Jde o zákon, který popisuje, co znamená insolvence a upravuje řešení úpadku nebo hrozícího úpadku tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů dlužníka a bylo dosáhnuto poměrného uspokojení věřitelů.
Je účinný od 1. ledna 2008.
Insolvenční řízení je soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek, a způsob jeho řešení.
Úpadek znamená, že dlužník není schopen plnit své závazky vůči věřitelům.
Insolvenční řízení začíná podáním insolvenčního návrhu u příslušného insolvenčního soudu.
do 2 hodin od podání musí soud zveřejnit insolvenční návrh, který je v ten moment brán jako doručený všem
7 - 15 dní je obvyklá doba, do které musí věřitelé a dlužníci reagovat na výzvy soudu
60 dní je doba na přihlášení pohledávky
Jak důležité jsou pro vás informace, které se v rejstřících skrývají?
Co vám může přinést skutečnost, že je budete znát - a včas. A co pro vás naopak může znamenat to, že se o nich nedozvíte?
Soud, před nímž probíhá insolvenční řízení, jakož i soud, který rozhoduje o opravném prostředku v insolvenčním řízení.
Jsou jimi krajské soudy v ČR, kterých je celkem 8.
Insolvenční soud se vždy určuje podle obecného soudu dlužníka.
Insolvenční návrh je listinný dokument, kterým se zahajuje insolvenční řízení. Podává se u insolvenčního soudu. Návrh je oprávněn podat dlužník i věřitel, a to pouze v případě, že je dlužník v úpadku, nebo hrozícím úpadku.
O průběhu insolvenčního řízení je veden elektronický spis, ve kterém jsou vedeny písemnosti týkající se insolvenčního řízení. Zakládá se po podání insolvenčního návrhu a má svou spisovou značku.
Insolvenční správce je oprávněnou osobou, které v průběhu insolvenčního řízení přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně všech oprávnění, ze kterých se skládá.
Cílem činností insolvenčního správce je maximalizovat uspokojení pohledávek věřitelů.
Věřitelé často chybují, protože neznají, nevědí a přistupují ke svým pohledávkám laxně.
Úpadek dlužníka z důvodu platební neschopnosti může nastat za těchto předpokladů:
pohledávky jsou vůči dvěma a více věřitelům
pohledávky jsou po splatnosti více jak 3 měsíce
dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud (§ 104, ods.1)
O předlužení se jedná tehdy, má-li dlužník:
více věřitelů
zároveň souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku
za dlužníka lze považovat právnickou osobu nebo fyzickou osobu – podnikatele
Jedná se o situaci, kdy lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.
Návrh na zahájení insolvenčního řízení z důvodu hrozícího úpadku je oprávněn podat pouze dlužník.
Užití tohoto institutu by mělo pro dlužníka představovat možnost, zejména pak v kombinaci se způsobem řešení úpadku reorganizací, dosáhnout toho, aby dlužník mohl včasným zákrokem zachovat svou výrobu a zaměstnanost.
Po rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojovány z výnosu zpeněžení majetkové podstaty. Neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají.
Účinky prohlášení konkursu na probíhající řízení.
Prohlášením konkursu se přerušují soudní a rozhodčí řízení, která se týkají majetkové podstaty, nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník, pokud zákon nestanoví jinak.
Při tomto řešení úpadku může dlužník i nadále vyvíjet podnikatelskou činnost, pouze v mezích tzv. reorganizačního plánu. Cílem tohoto plánu je ozdravení provozu dlužníkova podniku a uspořádání vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli.
V rámci insolvenčního řízení je tento způsob úpadku možný u fyzických osob jejichž dluhy nevznikly z podnikání.
Cílem oddlužení je umožnit dlužníkovi „nový start" a motivovat ho k aktivnímu zapojení do splacení svého dluhu.
U nezajištěných věřitelů se předpokládá splacení alespoň do výše 30%.
U zajištěných věřitelů se počítá s uspokojením ze zajištění.
Insolvenční zákon dává na výběr, která z možných variant řešení úpadku bude pro konkrétního dlužníka vhodná, přičemž počítá nejen s likvidačními postupy (konkurs), ale rovněž s prvkem sanačním (reorganizace a oddlužení). Výběr vhodného způsobu řešení dlužníkova úpadku má být přitom veden zájmem na co největší míře uspokojení věřitelů.